Dotace pro fotovoltaické elektrárny

U fotovoltaické elektrárny ZAPOMEŇTE NA DOTACE, neztrácejte čas a peníze!!!

Jaká je šance získat dotaci z 1. výzvy programu Eko-Energie ?

Analýza poptávky v 1. výzvě programu Eko-energie a možnosti uspokojení žadatelů.(1)
Ing. Jaromír Řehák (2)

Cílem tohoto materiálu je poukázat na nereálná očekávání některých žadatelů o dotace v programu Eko-energie pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Není zajisté možné provést exaktní matematický model pravděpodobnosti získání dotace pro nedostatek vstupních parametrů. Nicméně i jednoduchá analýza ukazuje, jak malou pravděpodobnost mají získat dotaci investoři především na fotovoltaické elektrárny a bioplyn a to nejen v 1. výzvě, ale v programu Eko-energie v období 2007 až 2013 vůbec.

V první výzvě programu Eko-Energie v roce 2007 byla žádána podpora celkem na 535 projektů. Seřadíme-li žádosti podle vyhlášené priority technologií a zohledníme váhy priority technologie s omezením celkového finančního limitu 1. výzvy, můžeme vidět pravděpodobnost počtu podpořených projektů. Z následujícího grafu je patrné, že podpořeny budou úspory energie, malé vodní elektrárny a biomasa a ostatní technologie už na dotaci nemají šanci.

 

 

Z podaných 213 žádostí na fotovoltaické elektrárny s celkovým požadavkem na 5 163 mil. Kč nebude podpořena ani jediná. Takto to také již v srpnu 2007 deklaroval ministr Říman: “Při vyhlášení programu Eko—energie jsem jasně oznámil jeho priority. Navýšením prostředků pro první výzvu budeme schopni pokrýt energetické úspory a malé vodní zdroje. Na fotovoltaiku, kde se sešly žádosti o celkem více než pětimiliardovou dotaci, se už zřejmě nedostane.“(3)

Počet podaných žádostí v 1. výzvě

Podle informací z MPO bylo v 1. výzvě podáno 535 žádostí s celkovým objemem požadovaných dotací 9 852 mil. Kč, což přesahuje plánovanou alokaci na program Eko-energie na celé období téměř o 2 miliardy Kč.

Jaké jsou tedy možnosti uspokojení žadatelů o dotace v 1. výzvě?

Pro jednoduchou analýzu vycházíme především ze zkušeností „Vyhodnocení administrace OPPP v ČEA“(4) a pak seřazením jednotlivých technologií podle priorit vyhlášených MPO, jak již bylo uvedeno v úvodu. Ze zkušenosti vyplývá, že asi 30% žádostí je vyřazeno pro formální chyby žádostí nebo nesplnění základních či administrativní požadavků. Následně zvažujeme úspěšnost zbylých žádostí z hlediska „hodnotících kritérií“ programu ve výši 90% a 80% pro rovná kritéria pro všechny technologie. Poněkud přísnější je pak zohlednění „váhy“ jednotlivých technologií dle priorit MPO, tedy očekávaného zavedení „stupně přísnosti“ v pořadí priorit.

Pravděpodobnost obdržení dotace v programu EkoEnergie z podaných žádostí v 1.výzvě podle druhu technologie a priorit MPO (1 až 8)

Na program EkoEnergie je na léta 2007-2013 alokováno 8.000mil. Kč celkem

 

 

Závěry analýzy – šance na dotaci a doporučení

Na závěr lze tedy jen doporučit všem žadatelům o dotace z programu Eko-energie: Zvažte svoje šance na získání dotace a rizika vynaložené práce i peněz se zpracováním plné žádosti. Zbytečným prodlužováním agónie očekávaní dotací z programu Eko-energie a postupným prodlužováním termínů pro podání plných žádostí ztratíte mnoho drahocenného času peněz.

Dotaci při splnění kritérií mohou v 1. výzvě programu Eko-Energie získat technologie:

  1. Úspory energie a využití druhotných zdrojů (40%)
  2. Elektřina z OZE:
    1. 1.   Malé vodní elektrárny (35%)
    2. 2.   Biomasa (30%)

Dotaci v 1. výzvě programu Eko-Energie (a s vysokou pravděpodobností ani v dalších výzvách) NEDOSTANOU:

  1. Elektřina z OZE:
    1. 3.   Bioplyn (30%)
    2. 4.   Fotovoltaika (30%)
  2. Výroba tepla z OZE (30%)

Za zamyšlení ještě stojí struktura žadatelů z pohledu typů technologie. Vzhledem k největšímu počtu žádostí o dotace na fotovoltaické elektrárny se nabízí otázka proč právě tuto oblast výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, v ČR tak velmi mladou technologii, potenciální investoři preferují? S odpovědí nechci spekulovat, ovšem zřejmě není tak jednoduché najít vhodný vodní tok pro malou vodní elektrárnu či zabezpečit smluvně na dobu projektu biomasu a tedy s potenciálem biomasy pro výrobu elektřiny to asi nebude tak žhavé. Slunce však máme nad hlavou všichni a nějaký vhodný nevyužitý pozemek či střechu asi také.

V listopadu 2007 bylo Energetickým regulačním úřadem zveřejněno cenové rozhodnutí č. 7/2007, kterým jsou stanoveny výkupní ceny elektřiny z OZE pro rok 2008. Pro fotovoltaiku činí výše výkupní ceny 13,46 Kč/kWh. Vyhláškou č. 364/2007 Sb. byla novelizovaná vyhláška č. 475/2005 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, respektive její Příloha č.3, která definuje životnost výroben elektřiny z OZE. Životnost fotovoltaické elektrárny (výrobny) byla prodloužena z původních jen 15 let na 20 let, jako je tomu v celé Evropě. Vyhláška ERU č. 150/2007 Sb. o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen zaručuje vyplácení výkupní ceny po dobu životnosti výroben elektřiny a definuje meziroční nárůst výkupních cen během doby životnosti min o 2%.

Tyto podmínky výkupní ceny pro fotovoltaiku již umožňují prostou návratnost vlastního kapitálu investice do 9 let a mnohé i české bankovní domy (např. Česká spořitelna, KB, ČSOB, GE Money B) již zvládly posouzení investice fotovoltaické elektrárny a poskytují dlouhodobé úvěry (15 let). Fotovoltaika tak již v ČR pro privátní investory, vyjma integrace do budov, nepotřebuje dotace, ale „jen“ zjednodušit a odstranit administrativní bariéry s vyřizováním různých povolení.

V EU, Japonsku, ale už v i USA se FVE rozvíjí se 40% meziročním nárůstem, ne jinak to bude v i ČR.

[1] Zdroj dat o počtu žádostí a finančních požadavcích - MPO
[2] předseda správní rady Czech RE Agency, o.p.s., člen European Photovoltaic Technology Platform Steering Commite, EC Research Directoriate-General Brussels a člen Vědecké rady Nového Technologického Centra ZČU Plzeň
[3] zdroj: Bartovský 16.8.2007 www.mpo.cz
[4] ČEA 23.4.2007 Daniel Brož