Fotovoltaická elektrárna je velmi čistou formou výroby elektrické energie, která neprodukuje škodlivé emise, nevytváří hluk, zápach, neškodí lidem ani zvířatům, nevyzařuje záření do okolí a nespotřebovává energii. Díky podpoře státu a současných legislativních podmínek se fotovoltaická elektrárna stává velice výhodnou investicí. Dává tak malým i velkým investorům výtečnou příležitost zhodnotit své volné finanční prostředky.

 

Slunce a jeho energie

Naprostá většina energie dostávající se na naši Zemi pochází právě od Slunce. Tato energie se vyřazuje z nitra Slunce, ve kterém probíhají jaderné přeměny. Časově je možnost této přeměny samozřejmě omezená, Slunce nemůže zářit (”svítit”) do nekonečna - ovšem podle vědců se “vyčerpání” našeho Slunce dá očekávat v řádu miliard let; tudíž pro naši představu o čase můžeme se Sluncem počítat takřka navždy. Stáří Slunce je přibližně 4,6 miliard let, což ho řadí mezi hvězdy středního věku. Bude svítit ještě asi stejnou dobu jako je staré.

Slunce je Zemi nejbližší hvězda; přibližně 150 milionů km ( = 1 AU - astronomická jednotka) vzdálena od Země. Jedná se o kouli žhavých plynů o hmotnosti 330 000 krát větší než je hmotnost Země. Ve sluneční soustavě zabírá Slunce 99,8% hmotnosti veškeré hmoty. Tato hvězda neustále produkuje ohromné množství energie. Její odhadovaný výkon je zhruba 4×1026 W, z něhož na Zemi dopadá jen miniaturní část. I přesto tok energie ze Slunce na Zemi činí asi 1,4 kW/m2. Teplota na povrchu činí asi 5 800 K (proto ho vnímáme jako žluté). Průměr je 109 krát větší než průměr Země. Slunce se otáčí jinou rychlostí u pólů (jednou za 25 dní) a na rovníku (jednou za 36 dní).

U nás se intenzity dopadajícího záření (viz obrázek) v celoročním průměru pohybují okolo 620 W/m2, ve výjimečných případech bylo krátkodobě naměřeno i více než 1 000 W/m2.

Chemicky je Slunce složeno z vodíku (92,1 %), helia (7,8 %), kyslíku (0,061 %) a uhlíku (0,03 %). Průměrná hustota je o málo větší než hustota vody.

Uprostřed má Slunce jádro, ve kterém dochází k uvolňování energie. Teplota je zde asi 1,5 . 107 K a hustota plazmy se pohybuje okolo 130 000 kg.m-3. V tomto prostředí se vodík postupně pomalu mění na helium, přičemž se uvolní obrovské množství energie. Každou sekundu se přitom spálí na 700 000 000 tun vodíku.

Sluneční záření dopadající na povrch Země se skládá ze dvou základních složek:
- přímé záření tvořící prakticky rovnoběžný svazek paprsků
- rozptýlené (difúzní) záření vznikající v důsledku rozptylu paprsků v atmosféře

Využití sluneční energie

Slunečními paprsky dopadne na Zemi každý rok 20 000 krát více energie, než lidstvo spotřebuje. Sluneční energii lze použít, a dnes se zejména využívá, na výrobu elektrické energie, pro ohřev teplé užitkové vody a vytápění.

V Česku se počet solárního svitu bez oblačnosti pohybuje okolo 1 460 hodin za rok. Na plochu jednoho čtverečního metru dopadne za rok průměrně 1 100 kWh energie.

Zdroje informací:

http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/sunsystem/slunce.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Slune%C4%8Dn%C3%AD_energie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Slunce
Slunce ve školách a jak dál